Totes Gebirge

Kdy: 3. - 5. 7. 2018

Cíl: vytrhnout Lukáše z civilizace a představit mu hory

Plán: Grundlsee - Albert Appel Haus - Pühringerhütte - možná pochození okolo, možná nějaký vrchol a zase zpátky k jezeru. 3 - 4 dny

Jak: na těžko

Doprava: autem

Cíl splněn, plán ne, ale bylo to fajn i tak.

Pro Lukáše to byl náročný horský začátek. Hned první den si provedl cosi s nohou, pak už jen bolestivě kulhal. Zaslouží pochvalu za statečnost, protože dobelhal alespoň na Appel Haus a zpátky. Pavlíkovo lepší já zaslouží pochvalu za trpělivost, protože nekritizovalo a nestěžovalo si, přestože výlet nedopadl podle představ. Naplánovaný okruh jsme se zraněnou nohou nemohli stihnout ani náhodou, navíc se na pátek očekávaly silné deště a bouřky, tak jsme teda slezli. Lukáš si na posledním úseku zkusil pochod v pořádném lijavci, skoro na pokraji sil. Jakmile jsme dorazili k autu, které představuje civilizaci, chlapec ožil.

"Já budu řídit domů," prosazoval úporně.

A řídil. Zpočátku jsme mu nevěřili, že to zvládne, ale ukázalo se, že jezdí docela dobře, sebejistě, v klidu.

Řekla bych, že navzdory předpovědi počasí na nás byly hory přívětivé. Koupali jsme se v Grundlsee, 2x nocovali ve stanu/já ve žďáráku (jednou to bylo s opékačkou buřtů ještě v Česku), obdivovali skalní stěny, vrcholy i údolí Mrtvých hor, jejich krasové projevy i alpské louky. Lukáš nepatrně ochutnal z repertoáru toho, co hory nabízejí. Nevylezli jsme výše než 1660 m, přesto to byl Lukčův osobní rekord z kategorie metrů vlastními silami nastoupaných. A ještě k tomu na těžko, s veškerým vybavením.