Vrbatovka

Mísečky (1000) - Vrbatovka (1382) - Labská bouda (1340)- Lysá hora (1324) - Harrachovy kameny (1421)- Mísečky

Tato zima se u nás v nížině do bílého hávu neoblékla. Byli jsme zahrnuti pracovními povinnostnmi a tak se stalo, že nám proklouzla mezi prsty. Na horách jsme byli jen dvakrát. Jeden den na zahájení slibně vypadající sezóny a na Vánoce, což bylo super, protože jsme jeli všichni tři a užili jsme si to. Dál už byl jen kalup všedních dnů, a to až do konce března, kdy se všichni těší na jaro a my pláčeme nad tajícím sněhem.

První den letního času jsme naházeli běžky do auta a vyjeli do Míseček. Podobný nápad měli i všichni ostatní, neboť obsadili parkoviště v Horních mísečkách. Na nás zbylo místo v Dolních, což byla možnost trochu si prodloužit stoupání na Vrbatovku (cca 6 km). Doprovázelo nás šedavé počasí, nahoře se přidala mlha, tak jsme šli na pivo. Za odměnu se rozjasnilo, takže další pivo na Labské jsme už popíjeli venku na sluníčku. V euforické náladě jsme dojeli na Lysou horu, pak kolem Kotle, Kotelních jam a Harrachových kamenů zpátky k Vrbatovce a dolů do Míseček. Žádný sportovní výkon to sice nebyl, ale chvíle na krkonošských hřebenech nás nabily slušnou dávkou radosti ze života.

Cestou domů jsme díky objížďce objevili novou asijskou restauraci v Pečkách. Pavlik mě pozval na fantastickou večeři. Já si dala ostře pojednané krevety, kteréžto doporučuji, on se drží tradičních jídel jako klíště, tak si dal řízek s bramborem, který se tam v koutku menu krčí jako záchrana pro takové týpky, jako je on.

I Velikonoce bychom chtěli strávit na horách, ale kdo ví?